.: Moje fotoaparáty
Olympus C-150
Mým prvním fotoaparátem byl Olympus C-150, který jsem dostal v roce 2001 od rodičů k vánocům.
Tenkrát to byl veliký hit, když se na to nyní zpětně podívám, tak už to vidím trochu jinak
.
Fotoaparát neměl optický zoom (což mi tenkrát moc nevadilo), ale pouze digitální, který ale pokud byl použit, tak z fotky člověk
nic nepoznal. Velmi trpěl šumem a to i za slunečného počasí. Další velkou nevýhodou bylo to, že jako záznamové médium používal
XD karty, které v tehdejší době byly dost pomalé a hlavně velmi drahé
. Ale měl i své výhody.
Hlavně byl maličký, takže jsem ho mohl všude nosit sebou a neunikla mi tehdy jediná momentka, protože měl i velmi rychlý start.
Na tehdejší dobu to byl výborný foťák, který je ale dnes již překonaný, ale jelikož byl mým "prvním digitálem"
docela rád na něj vzpomínám.
Nakonec jsem jej nechtěně musel vyměnit za Konicu-Minoltu Z2. Půjčil jsem jej totiž kamarádovi a shodou okolností mu zrovna vykradli byt a tak jsem o něj přišel. Technická specifikace :
2.0 megapixelů
Světelný objektiv F2.8
Optický hledáček
TTL systém autofocus
QuickTime Motion JPEG
Režimy: Black & white,sepia & panorama
Snadné ovládání
Rozměry: 110 x 62 x 35 mm
USB AutoConnect
Druhým digitálním fotoaparátem, který jsem po přečtení stovek recenzí a diskuzí zakoupil, byla Konica Minolta Z2. Ke koupi
mě zlákal především velký rozsah zoomu, použití SD karet jako záznamového média, a 4mpx ccd senzor.
Kompaktní digitální aparát KonicaMinolta DiMAGE Z2 je typickou ukázkou fotoaparátu z kategorie, která se obecně označuje
megazoom. Patří do ní aparáty střední třídy, které se vyznačují tělem více či méně připomínajícím klasickou zrcadlovku,
elektronickým hledáčkem, ale především širokorozsahovým zoom objektivem. Právě takový objektiv s desetinásobným rozsahem je
jednou z hlavních zbraní nové DIMAGE Z2
Rozmístění ovládacích prvků je dobře vyřešené, tlačítka jsou dostatečně velká a mají jasně rozeznatelné dorazy. Použití
je velmi intuitivní a logické, ale přeci jen trošku chybí podrobnější popisky. Vážnou výhradu mám jen vůči již zmíněnému
přepínači zobrazení v hledáčku, na monitoru a přehrávání snímků, který je umístěn okolo hlavního vypínače na zadní straně
aparátu pod LCD monitorem(Systém přepínání hledáček - LCD je vyobrazen na obrázku po textem).
Je to právě objektiv, který dal této kategorii aparátů název megazoom a není svému názvu nic dlužen, protože
desetinásobný rozsah je opravdu hodně. Ohnisková vzdálenost je 6,3 až 63mm, což je vzhledem k velikosti čipu ekvivalent
kinofilmového rozsahu 38 až 380mm. Optická soustava je složena z 11 čoček složených do 7 skupin. Objektiv nese označení
osvědčené série GT a má i příponu APO, což znamená apochromatický. Přes svůj značný rozsah má objektiv i poměrně slušnou
světelnost v rozsahu 2,8 při širokoúhlém nastavení až po 3,7 při nastavení na nejdelší teleobjektiv. Poslední velmi
příjemnou vlastností objektivu je možnost použití režimu Supermakro, kdy je možno ostřit na vzdálenost 3 až 100cm a
pořizovat i s tímto megazoomem velmi solidní makrosnímky.
K Z2 jsem si dokoupil adaptér na filtry, polarizační filtr a UV filtr pro ochranu objektivu.
Ač to byl skvělý fotoaparát, po chvíli mi přestal stačit, no po chvíli, po roce. A co mi nejvíce vadilo?
No především nespolehlivé ostření zejména za zhoršených světelných podmínek. Dále rychlost ostření,
když jsem fotil sport tak to prostě nestíhalo ostřit :-(. A největší nevýhodou, byl velmi hrubý obraz v hledáčku.
Proto jsem upgradoval na Nikon D50.
Nyní mám digitální zrcadlovku Nikon D50, nekoupil jsem ji se setovým 18-55, protože jsem si myslel (dočetl se na diskuzích), že není dobrý. Proto jsem ho koupil na aaafoto s objektivem 18-70 (který je jedním z nejlepších setových objektivů)za přijatelných 24500,-. Přišel mi do 3 dnů. Řeknu Vám bylo to úplně něco jiného než předchozí foťáky. Tělo je těžší a super padne do ruky, po nasazení objektivu je to kus pořádného materiálu, který nevyklouzává z ruky, perfektně se drží a člověk z něho má výborný pocit.
První pohled do hledáčku mě taky uchvátil (i když někdo říká že v něm nic nevidí) oproti EVF zrcadlovce je to rozdíl. Také nastavovaní čehokoli je jednoduché stačí namáčknout na těle příslušné tlačítko a otočit kruhovým voličem jak jednoduché . ISO jinde použitelné do 200 zde není problém nastavit na 1600 a přesto na fotkách neruší. Při použití rychlé karty není problém nasnímat 20obrázků rychlostí 3obr/s. Je to prostě super. Po zhruba měsíci jsem dokoupil širokorozsahový Zoom Sigma 28-300, který mě ale příliš nepřesvědčil ostrostí a hlavně kresbou na nejdelším konci. Ten jsem nyní prodal za stejnou cenu, takže nic netratím .
Na portréty a focení v horších světelných podmínkách jsem si pořídil Nikor 50 f1,8d, to je opravdu skvělý objektiv . Před nedávnem jsem koupil ještě Systémový blesk SB600 a taky teleobjektiv Nikkor 70-300VR. Ještě jsem dokoupil Sigmu 10-20 což je výborný ultraširoký objektiv. Focení s ním je vyloženě návykové.
Protiže měla 18-70 problém při focení s bleskem - ostřila jinam než měla, tak jsem ji vyměnil za světelný záklaďák Sigma 18-50 f2,8 EX DC Macro. ten je sice o 20mm kratší, zato má konstantní světelnost 2,8 po celém rozsahu. No a jelikož jsem měl D50 již více než 2 a 1/2 roku, rozhodl jsem se pro upgrade. Díky výhodné bazarové nabídce jsem koupil D200...
Nikon D200
O výměně své D50 za něco lepšího jsem uvažoval již delší dobu. Kandidáty se staly D200, nebo D300. Hlavní důvody pro změnu byly:
Samozřejmě, že D300 byla mým "snem", ale její cena ne a ne klesnout, proto jsem se začal poohlížet po bazarových D200, které po nástupu třístovky začaly klesat na ceně. No a pak přišla skvělá nabídka která se neodmítá a už jsem si pro ní jel.
Moje dojmy z tohoto fotoaparátu jsou více než pozitivní. Mnohem příjemnější úchop a ergonomie vůbec - nemám sice ještě baterygrip, ale přesto D200 sedne do ruky mnohem lépe než D50. Je větší a těžší, což mi vyhovuje. Na těle je vyvedeno ovládání všeho důležitého. Ať už je to změna zaostřovacích režimů, způsobu ostření, měření expozice a dalšího. Druhý roler je také velmi příjemný. V hledáčku přibyla pro mě důležitá informace o aktuálně nastaveném ISU - u D50 se mi mnohokrát stalo, že jsem ISO zapoměl snížit. Kapitolou samu pro sebe je hledáček vůbec. Je mnohem větší, fotoaparát také disponuje více ostřícími body a hlavně mřížkou v hledáčku. Ta je pro mě velkým pomocníkem při focení architektury a krajiny.
Měl jsem trochu strach, aby mé objektivy (především Sigmy) stačily na rozlišení 10mpx. Naštěstí se nekonalo žádné zhoršní kvality, díky vyššímu rozlišení. Sigma 18-50 je na D200 výbroná, stejně tak Nikkor 70-300VR. U Sigmy 10-20 je vidět nepatrně měkčí kresba, ale není to nijak závratné. K D200 jsem dokoupil ještě baterygrip, tím se ještě zlepšil úchyt, navíc přibyla spoušť pro focení na výšku a je možno vložit dvě baterie, čímž se zvyšuje výdrž foťáku. Podrobnou recenzi Nikonu D200 najdete zde.
Přeji příjemnou zábavu!
Petr.VF photo galery (c) 2008 Napište mi ...




















