Tentokrát jsme se odhodlali k návštěvě Loveckého zámečku Humprecht, který leží u Sobotky. Tam se dostaneme jednoduše, sobotka leží na spojnici Mladé boleslavi a Jičína - silnici č. 16. Zámeček leží na kopci nad Sobotkou a již zdaleka je vidět jeho silueta. Projíždíme soboteckým náměstím s kašnou a zastavujeme se v infocentru pro Turistickou známku města Sobotky.
Sobotka je nádherné historické město, rodiště Fráni Šrámka. Má nádherné náměstí a stojí zde Chrám sv. Maří Magdalény. Právem lze toto město nazývat jako "Srdce Českého ráje".
Sobotka vznikla na místě staršího osídlení. Její založení lze klást snad až do 12. století. Roku 1287 slibuje šlechtic Beneš věrnost králi Václavu II. v listině, jejíž originál neznáme, proto zmínku o místě „Sobunka civitas“ nelze brát za spolehlivou. Zlomek zemské desky z r. 1318 se zmiňuje o místním zemanovi Kabalcovi, který se účastnil útoku na zboží Voka II. z Rotštejna. První skutečně ověřená zmínka o Sobotce se datuje až k r. 1323, r. 1346 vlastní zdejší zboží Beneš z Vartemberka, řečený ze Sobotky, kde asi kdysi stávala tvrz. Byl již pánem na Kosti. Tomuto hradu město patřilo po několik staletí a stalo se jeho hospodářským zázemím.
Chrám sv. Maří Magdalény - Postavený v letech 1590 - 1596 v pozdně gotickém stylu Petrem Vlachem na místě staršího dřevěného kostela, věž je renesanční, její zastřešení empírové. Barokní vnitřní zařízení je z dílny kosmonoských kamenosochařů Jelínků (kolem 1740). V kněžišti nejdeme tři zajímavé renesanční náhrobky lobkovických dětí, které se staly inspirací pro pomník Babičky s dětmi O. Gutfreudovi. Roku 1828 byla snížena věž a když se r. 1885 zřítila klenba lodi, postavil se strop dřevěný, až v letech 1936 - 1940 byla obnovena klenba ze železobetonu. Děkanství je původně renesanční z konce 16. století, 1710 přestavěné barokně (štíty). U kostela socha sv. Jana Nepomuckého od A. Wildta z roku 1856 podle návrhu Josefa Mánesa. Za kostelem je budova staré školy, nedaleký renesanční špitál je z konce 16. století.
dyž jedete na Humprecht směrem od Sobotky, nemůžete ho minout. Je dominantou krajiny a je vidět ze všech stran. Bílý, se špičatou střechou. Tento ranně barokní, původně lovecký zámek se začal stavět v roce 1666, je o tom písemný doklad, smlouva mezi Janem Humprechtem Černínem a italským stavitelem Carlo Luragem. Zámek byl postaven na půdorysu dvou oválů, kde na obvodu centrálního sálu v přízemí a v patrech vzniklo několik místností zařízených pro majitele i pobyt příležitostných hostů. Kamenné prvky stavby, zejména krby, ostění dveří a oken zhotovili Francesco Bartolomeo Torre a Giovanni Battista Passarini. V letech 1676-77 byla při zámku zahájena výstavba maštalí pro koně a hospodářských budov, které kopírovaly tvar zámku a s jejich dostavbou prý byly velké problémy.
Prohlídka zámku začíná v přízemí - v hodovní síni, která připomíná původní účel zámku a lovecké záliby Černínů. Po stěnách rozvěšené grafické listy dokládají historické způsoby lovu zvířat i druhy lovené zvěře. Z hodovní síně vedou dveře do knihovny, salonku, přípravny jídel a unikátní černé kuchyně dochované s původním topeništěm ze 17.století. Kuchyně má i originální cihlovou podlahu. Do pater se jde po původním točitém dřevěném schodišti, kde na zdech uvidíte grafiky s vyobrazením historických plemen psů.
Hlavním sálem prvního patra je tzv. hodovní sál, vyzdobený nástěnnými malbami které dokumentují výjevy ze života Jana Humprechta Černína a Heřmana Černína z Chudenic. Strop zdobí velký erb Černínů a vzhledem k výborné akustice v tomto sále se zde pořádaly a ještě i dnes pořádají koncerty. Za naší návštěvy tady několikrát zněl právě svatební pochod a pořádaly se zde malé módní přehlídky svatebních šatů. Další místností je nádherná obrazárna, kde jsou soustředěna díla malířů sběratelsky oblíbených v té době a také portréty rodu Černínů. Následuje pánská pracovna vyzdobená obrazy s loveckou tematikou pánská ložnice s pozdně renesanční skříní,cestovní truhlou a tapisériemi pochopitelně s loveckými náměty. Dámská část začíná v malém salónu s nádherným původním krbem a štukovou výzdobou. Za ním je barokní ložnice vybavena reprezentativními kusy nábytku a doplněna dvěma deskovými obrazy italského původu s biblickým námětem. Dámský budoár a toaletní místnost, kde uvidíte spoustu zajímavostí ( tento přenosný záchod, flakóny na toaletní vody a vonné oleje, soupravy hřebenů ...) uzavírají místnosti prvního patra.
Druhé patro zámku sloužilo v minulosti k ubytování hostů, ale i úředníků a služebnictva. Dnes slouží jako muzeum malovaného nábytku, krojů, výšivek, keramiky a historických loutek - vše většinou z okolí Sobotky. Na špičce střechy, byl kdysi kříž se dvěma vodorovnými břevny, ale v roce 1829 byl vyměněn za turecký půlměsíc, připomínající diplomatické mise pozdějšího majitele Heřmana Černína z Chudenic.