Historie :
Založení výšinného hradu na Jánském vrchu v Javorníku lze patrně klást do konce 14. století, i když první písemná zmínka o hradu v Javorníku pochází již z roku 1307. Z konce 14. století pocházejí patrně dochované zbytky gotického bergrifu (válcovitá útočištní věž sloužící jako případné poslední útočiště obráncům hradu). Podle dochovaných zpráv byl javornický zámek v roce 1428 dobyt husity a v roce 1432 přechází do rukou vratislavských biskupů. Vykoupil jej biskup Konrád Olešnický, ale hrad byl následně zbořen, aby nemohl být znovu obsazen nepřítelem. Koncem 15. století bylo započato s jeho obnovou, kterou dokončil na počátku 16. století vratislavský biskup Jan Thurzo , který z něj vytvořil své druhé sídlo. Přibližně v tomto období získal také objekt své dnešní jméno (podle Jana Křtitele, patrona vratislavského biskupství). V letech 1616-1617 byl postaven v dolním nádvoří renesanční palác. Během třicetileté války byl Javorník dvakrát obsazen Švédy, ale hrad nebyl výrazněji poničen.
V období 1755-1757 dochází z iniciativy biskupa Filipa Gottharda Schaffgotsche k výrazné přestavbě objektu. Vzniká zde barokní zámek, je založena okrasná zahrada, je stržen bergrif, jeho zbytky jsou využity pro vybudování koncertního sálu oválného půdorysu o vnějším průměru 12 m.Uskutečněná přestavba měla klíčový význam pro dnešní podobu zámku.
Biskup Schaffgotsche po svém nuceném odchodu z Vratislavy učinil v roce 1766 opravený zámek svým sídlem. Jánský vrch se tak stává významným kulturním centrem, mimo jiné zde např. pobývá a působí významný hudební skladatel, houslista a kapelník Karel Ditters z Dittersdofu (jeden ze zakladatelů německé komické opery, na zámku pobýval téměř 30 let), který zde také zřizuje zámeckou kapelu.
Dnešní vzhled zámku také významně ovlivnily úpravy za biskupa Hohenlohe-Waldenburg-Barnsteina z přelomu 18. a začátku 19. století. Došlo k úpravám nádvoří (dolního a venkovního), přemístění hlavní brány do jihozápadní části rozšířeného venkovního nádvoří a k odstranění různých přístavků, ke zřízení dolního parku, prostředního parku a okrasné zahrady a dále k vybudování hospodářských objektů a zaměstnaneckých bytů. Stavební úpravy probíhaly i za pozdějších biskupů.Vratislavští biskupové vlastnili zámek do roku 1945 a v roce 1984, po vyrovnání české a polské katolické církve, zámek získal tehdejší československý stát.

Interiéry :
Vnitřní prostory zámku jsou tvořeny novodobě upravenými obytnými místnosti převážně s plochými stropy, v severní části zámku se nacházejí v přízemních místnostech valené klenby. V řadě místností je zachováno původní vybavení pocházející převážně z 19. století. Součástí vnitřních prostor zámku je např. také novogoticky upravená kaple s hvězdicovou klenbou a dále barokní hudební sál s výmalbou z konce 18. století v prvním patře zámku, který vznikl s využitím zbytků gotické válcovité věže, dále hudební a rokokový salonek, konferenční sál, kulečníkový sál atd.
Zámek Jánský vrch v sobě zahrnuje různá slohová období dokumentující jeho postupný stavební vývoj. Výrazně dominantní poloha zámku (ostroh nad městem), architektonické i urbanistické řešení včetně podoby zámeckého parku i charakter sbírkových předmětů z něj činí významný a velmi hodnotný památkový objekt.

1/320 s, F9.00, ISO 200	1/250 s, F9.00, ISO 200	1/160 s, F9.00, ISO 200	1/15 s, F6.30, ISO 400
1/25 s, F9.00, ISO 200	1/125 s, F9.00, ISO 200	1/100 s, F9.00, ISO 200	1/125 s, F9.00, ISO 200
1/125 s, F9.00, ISO 200	1/200 s, F9.00, ISO 200	1/160 s, F9.00, ISO 200	1/80 s, F9.00, ISO 200