Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského okresu (800 m n. m.). Je vstupní branou na druhý nejvyšší vrchol České republiky – Praděd (1492 m n. m.) V těchto místech jsou i nejatraktivnější naučné stezky, turistické a lyžařské trasy v Hrubém Jeseníku.
Prioritou Karlovy Studánky je lázeňství, které stálo u zrodu obce, bezmála 200 let staré. Díky své ideální geografické poloze uprostřed jesenických hor jsou tyto lázně známé svým jedinečných horským klimatem a výbornou minerální vodou, jejíž léčivé účinky jsou opředeny mnohými legendami. V obci žije kolem 250 stálých obyvatel, nicméně každoročně se obyvatelstvo rozroste o dalších 300 – 400 osob.

Historie :
Začátky a první rozvoj Karlovy Studánky jsou úzce spjaty s Řádem německých rytířů, kterému celé bruntálské panství připadlo jako konfiskát po porážce stavovského protihabsburského povstání v roce 1620. Zprávy o prvních pokusech využívat zdejší prameny k léčebným účelům pocházejí ze 17.století. Lázně vznikly až o 100 let později , kdy byly provedeny první rozbory zdejších vod a zjištěno značné množství minerálních látek.
V blízkosti pramenů byly postaveny dřevěné domky, ve kterých byly instalovány dřevěné vany pro léčbu koupelemi. Věhlas blahodárné síly pramenů přitahoval stále více návštěvníků. Bylo třeba začít budovat lázeňské domy pro poskytování léčebných kúr pacientům.
Od roku 1782 byly vybudovány všechny lázeňské domy. Mnohé z nich v nedávné době prošly řadou vnitřních úprav, ale svůj architektonický ráz si zachovávají dodnes. Rozvoj lázní pokračoval úměrně k růstu počtu pacientů.
Minerální voda (kyselka) se v té době plnila i do lahví a rozesílala do okolních měst. Plnění se provádělo velmi primitivně bez jakéhokoliv strojního zařízení. Expedice se však setkávala s velkými potížemi, neboť láhve často praskaly vinou vysokého tlaku oxidu uhličitého. Proto bylo od rozesílání minerální vody upuštěno a její expedice již nebyla nikdy obnovena. Z Karlovy Studánky se stalo letní sídlo vysokých hodnostářů Řádu. Zvyk jezdit do lázní s celými rodinami přetrval i bouřlivý rok 1848. V té době se mohlo denně vykoupat nejprve padesát a později až osmdesát pacientů. To byla doba, kdy lázně prodělávaly největší rozkvět. V Karlově Studánce se v té době ordinovaly i jiné léčebné metody, které byly tehdy obvyklé, jako mléčné kůry, pití syrovátky nebo terénní kúry .

Auto budete muset nechat na odstavném parkovišti nad nebo pod Karlovou studánkou. Hodina stání je za 30kč, celý den pak za 70kč. Projít lázně trvá necelou hodinku.

1/100 s, F9.00, ISO 200	1/50 s, F8.00, ISO 200	1/80 s, F9.00, ISO 200	1/80 s, F8.00, ISO 200
1/50 s, F9.00, ISO 200	1/50 s, F9.00, ISO 200	1/100 s, F8.00, ISO 200	1/60 s, F9.00, ISO 200
1/100 s, F8.00, ISO 200	1/25 s, F8.00, ISO 200	1/60 s, F9.00, ISO 200	1/250 s, F8.00, ISO 200