Bílá Opava :
Naučná stezka Bílá Opava prochází po mnoha mostcích, schodištích a lávkách po březích Bílé Opavy – nejkrásnější horské bystřiny Jeseníků. Kromě několika vodopádů, četných kaskád a peřejí, skalních útvarů a romantických zákoutí smrkového pralesa vám naučná stezka Bílá Opava na sedmi informačních tabulích nabízí i základní informace o přírodě této jedinečné rezervace.
Zatímco v horní části údolí vytváří bystřina Bílá Opava velké vodopády, v dolním úseku vzniklo několik různě starých říčních koryt. Při povodni v červenci 1997 právě zde řeka strhla masivní most z železobetonových panelů na ocelových traverzách. Na místě panelového mostu byla postavena dřevěná lávka. V úseku nad ní je nyní vidět tři říční koryta. Před povodní 1997 tekla Bílá Opava prostředním korytem, při povodni si vytvořila zcela nové koryto na turistické cestě, po povodni se však nevrátila do původního koryta, ale do koryta starého, několik desítek let opuštěného.
Na modelaci údolí Bílé Opavy se podílena v posledních tisíciletích především voda, sníh a led. Nesourodost zdejších hornin, jejich nepravidelné vrásnění i odlišná schopnost zvětrávání a odolávání vodní erozi však způsobila, že celé údolí a hlavně samotné jeho dno bylo vyhloubeno značné nerovnoměrně. Tímto vznikly nejen peřeje, hluboké tůně a skalní výchozy, ale právě i vodopády.

Praděd :
Nejvyšší hora Moravy Praděd (1 492 m.n.m) je oblíbeným cílem turistů již od 2. poloviny 19. století. Snahy turistického spolku v Jeseníkách o zbudování rozhledny se datují na přelom 19. a 20. stol. Stavba byla po řadě peripetií zahájena 30. června roku 1904. Po jejím dokončení v červenci 1914 stála na vrcholu Pradědu 32,5 vysoká a 14,5 široká kamenná věž, která svým vzhledem připomínala dominantu starého gotického hradu.
Pro realizaci stavby byl použit materiál z nedalekých Tabulových skal (nachází se směrem k chatě Švýcárna). Stavbu provázela celá řada problémů, od nepřízně počasí, které narušovalo statiku, až po nedostatek financí.
Po válce věž na Pradědu značně strádala, na jejím stavu se nepříznivě projevovalo počasí a také zásahy vandalů. Roku 1957 byla uzavřena pro nevyhovující technický stav a těsně před rekonstrukcí došlo roku 1959 k jejímu zřícení. Roku 1968 byla zahájena stavba moderního vysílače, který měl pokrýt rostoucí poptávku po televizním vysílání. Pro její potřeby byla zbudována asfaltová komunikace z chaty Ovčárna až na vrchol Pradědu, která dnes slouží výhradně k zásobovacím účelům. Dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale opět vlivem nepříznivého počasí došlo k posunu termínu. Restaurace a ubytovací zařízení tak mohlo začít turistům sloužit až o 6 let později. Základ dnešní stavby tvoří tři podpěry, v jedné z nich se nachází restaurace a hotel. Věž dosahuje výšky úctyhodných 162 metrů. Z vyhlídkové terasy umístěné ve výšce 1 563 m.n.m. je úchvatný výhled na celé panorama Jeseníků. Za jasného počasí lze ojediněle spatřit siluetu Vysokých Tater, Malou a Velkou Fatru. Zajímavostí jistě je, že vrchol věže dosahuje nejvyšší dosažitelné nadmořské výšky v ČR.

Vycházka údolím bílé opavy až na praděd je značně turisticky náročná. Celkem lze ujít až 25km (můj případ). Z Karlovy Studánky nahoru na Praděd to trvá zhruba 3,5hodiny (se zastávkami na fotografování). Komu by se nechtělo jít celou cestu zpět, může se dolů svézt autobusem, který odjíždí každou hodinu od chaty Ovčárna. Je to krásný výlet na celý den.

1/30 s, F8.00, ISO 200	1/30 s, F8.00, ISO 200	1/30 s, F8.00, ISO 200	1/50 s, F8.00, ISO 200
1/13 s, F10.00, ISO 200	1/200 s, F10.00, ISO 200	1/30 s, F7.10, ISO 200	1/125 s, F9.00, ISO 200
1/320 s, F9.00, ISO 200	1/25 s, F7.10, ISO 200	1/400 s, F7.10, ISO 200	1/40 s, F7.10, ISO 200