Počátky hradu sahají do 13. století, kdy byl důležitým opěrným bodem královské moci v jižních Čechách a střežil brod přes Vltavu. Ze strany ohrožení jej chránila válcová věž, obranná hradba a hluboký příkop. Ve 14. století byl rozšířen o další stavby. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. U Petra Zmrzlíka pobýval v roce 1422 Jan Žižka. Šest let po velkém požáru (1508) Orlík koupil Kryštof ze Švamberka, rozšířil a upravil jej na renesanční sídlo. Po bitvě na Bílé hoře se císařská vojska zmocnila hradu až v roce 1621, roku 1623 se dostal do vlastnictví Eggenberků, v roce 1717 odkazem na Schwarzenberky. Stal se jen správním střediskem, postupně upadal. Reprezentačně upraven a vybaven pro orlickou větev Schwarzenberků, v roce 1802 vyhořel. Při obnově zvýšen o třetí patro. V letech 1849 - 1860 částečně přestavěn ve formách romantické gotiky podle návrhu arch. B. Grubera. Tuto podobu má dodnes.

Vstup do zámku s pseudogotickým průčelím po kamenném mostě přes hradní příkop. Gotická věž z počátku 14. století zv. Uherka je sjednocena se střední věžicí a bývalou baštou tak, že se podobá čelu se třemi válcovými věžemi. Vnějšek Orlíku proti jiným našim pseudogotickým zámkům je chudý. Průjezd, vysekaný ve skále, vede do nepravidelného lichoběžníkového nádvoří strohého vzhledu, s přízemními arkádami na třech stranách. Severní stranu nádvoří uzavírá nejstarší obytná budova z počátkem 14. století, na sz. straně stojí trakt, vybudovaný po požáru v roce 1508. V křídle na protější straně nádvoří se v přízemí zachovala místnost s gotickou žebrovou klenbou, upravená jako lovecký sál. Zámecká kaple má síťovou klenbu z doby po roce 1520. Zámecké prostory jsou vybaveny cenným nábytkem, obrazy, sochami, italskou majolikou, porcelánem, sklem, renesančním cínem, holandskými lustry, koberci, kachlovými kamny, výrobky uměleckého řemesla, zbraněmi, množstvím loveckých trofejí, stěny obložené deštěním, novými stropy. Nejcennější vybavení mají bývalé reprezentační sály ve druhém patře, jako malý rytířský sál s nádherným kazetovým stropem od Jana Tesky, romanticky vybavený velký rytířský sál, modrý salón ve stylu druhého rokoka, velký empírový salón aj. Knihovna má 16 000 svazků knih. Historické interiéry doplňuje v 5 sálech prvního patra expozice věnovaná napoleonskému období, spojenému s osobou maršála K. F. Schwarzenberka a podílu orlických Schwarzenberků na politické situaci ve střední Evropě v 1. polovině 19. století Rozsáhlý přírodně krajinářský park (143 ha) u zámku s domácími i cizokrajnými dřevinami. V západní části pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Bezbariérový přístup do zámku a parku.

---