Horská Kvilda :
Horská Kvilda (dříve německy Innergefild) leží ve výšce okolo 1070 metrů nad mořem. Na území o ploše přes 3000 hektarů dnes žije zhruba 60 obyvatel, ale nebylo tomu tak vždy. První zmínky o osídlení v této oblasti pocházejí z poloviny 14. století, kdy tudy vedla známá Zlatá stezka do Pasova. Mezi hlavní zdroje obživy tehdejších obyvatel patřila těžba dřeva a rašeliny, zemědělství, sklářství a hamernictví, ale také rýžování zlata, po kterém dodnes zůstaly na obou březích Hamerského potoka kopečky písku (tzv. sejpy). Vdobách největšího rozvoje Horské Kvildy zde žilo až 600 obyvatel, ovšem největší zlom ve vývoji obce znamenala druhá světová válka a především poválečný odsun německého obyvatelstva. Současná Horská Kvilda je především známé a vyhledávané turistické středisko, kde se kříží letní turistické trasy a cyklotrasy a zimní běžecké stopy. V okolí Horské Kvildy můžete často potkat nezvykle vypadající krávy s dlouhou hustou srstí. Jedná se o plemeno Highland, dostatečně odolné pro drsné podmínky na Horské Kvildě, které chová ekologická farma Highland
Antýgl :
V letech 1523 - 1815 stávala v Antýglu malá sklárna na duté sklo a pateříky (skleněné kuličky pro růžence), založená Janem Fuchsem ze Svojše. Zpočátku měla jen jednu pánev (ein Tiegel - an Tigel). Usedlost patřila ke stodůlecké královácké rychtě. V pozdějších dobách je zde i zájezdní hostinec. Dnes na Antýglu naleznete krásné autotábořiště, parkoviště, občerstvení a prodej potravin. Otužilejší se mohou vykoupat v mělké, peřejnaté Vydře a ostatní projít stezkou Povydří. Horská řeka Vydra protéká totiž v těsné blízkosti stavení a tábořiště. Nedaleko proti proudu řeky naleznete odtok do Vchynicko-tetovského plavebního kanálu, při němž vede stezka. Od bývalého králováckého dvorce Antýglu se vydáme po modré značce, přejdeme soutok Vydry a Hamerského potoka a pozvolna stoupáme proti jeho proudu. Se svými kaskádami patří, obzvláště při jarním tání, k nejhezčím na Šumavě. Divoká voda přeskakuje zaoblené kameny a rychle spěchá do údolí. Asi po hodině putování touto atraktivní krajinou přijdeme na Horskou Kvildu. Dřevěně roubené domy s vrcholem Antýglu (Sokola) po pravé straně jsou vděčným motivem pro každého fotografa.
Turnerova chata :
Uprostřed této půvabné přírody i krajinářsky nejcenější části střední Šumavy, při ústí Zhůřského potoka stojí Turnerova chata postavená ve stylu typických dřevěných šumavských staveb. Již koncem minulého století byl zde při staré "Maderské silnici" vybudované v roce 1888 postaven hostinec, který poskytoval občerstvení nejen dřevařům, ale i prvním turistům objevující krásy šumavské přírody. V roce 1932 tato stará šumavská usedlost shořela, byla však znovu postavena, rozšířena o další přístavbu do té podoby, jak jí známe dnes. Turnerova chata se záhy stala vyhledáváným místem jak pro svoji polohu, tak i jako místo, odkud lze podnikat výlety do celého Povydří. Již před první světovou válkou se zde usadil na čas malíř - krajinář Otakar Nejedlý, který zde pilně maloval motivy kolem Vydry. Tato řeka a její šumění inspirovaly již v roce 1867 Bedřicha Smetanu při jeho pobytu na Čenkově pile k napsání symfonické básně Vltava. V minulém století zde maloval se svým synem malíř Josef Navrátil, nedotčený a drsný půvab zdejší přírody zachytil Karel Klostermann ve svých románech "V srdci šumavských hvozdů, V ráji šumavském a Ze světa lesních samot." Z Turnerovi chaty se vydáme proti proudu horské říčky Vydry, jejíž balvanité koryto připomíná alpské ledovcové řeky. Informační tabule nás upozorňují na nejzajímavější místa - kamenná moře, obří hrnce, skalní sruby ("viklany"), upoutají nás zbytky přirozených lesních porostů, množství lišejníků, svědčící o relativní čistotě ovzduší, i bohaté bylinné patro. U mostu odbočíme na modrou značku a stoupáme sevřeným údolím Hamerského potoka podél četných peřejí na Horskou Kvildu. Zde, u bývalé Polaufovy hospody, dnes penzion Hones, kříží silnici stará "Zlatá stezka" ze 14. stol.